Září 2009

Dort Sacher. Je to ten pravý?!

28. září 2009 v 19:36 | coco-choc
Pravý Sacher Torte jsem ve Vídni ochutnala, a tak mohu komentovat, kritizovat, chválit i ty nepravé dortíky. A také mohu přispět svou troškou do mlýna. Mám jeden osvědčený recept (Bůh ví odkud) na tento čokoládový dort a s hrdostí (testujících bylo samozřejmě více než jen já) mohu říci, že je velmi podobný originálu. Pravda, není tak sladký jako vídeňský Sacher, a proto je možná i o trošinku lepší. K Sacher Torte je nutným doplňkem našlehaná (nesladká) smetana, za to ten můj si vystačí sám se sebou:-).

Ať už znáte či neznáte pravý Sacher Torte, vyzkoušejte tento recept, řada strávníků Vám bude velmi vděčna :-)

Ingredience:

Korpus
  • 125 g čokolády (co nejkvalitnější a s více jak 70 % kakaa)
  • 125 g másla
  • 100 g moučkového cukru
  • 100 g krystalového cukru
  • 100 g hladké mouky
  • 2 lžíce holandského kakaa
  • 6 žloutků
  • 6 bílků
Náplň
  • 340 g MERUŇKOVÉ marmelády (jiná do Sachera opravdu nepatří)
  • 1 lžíce vody
Poleva
  • 175 g čokolády (opět hořké s více jak 70 % kakaa)
  • 70 - 100 g másla
Postup:
Nejprve si připravíme korpus.

Rozehřejeme čokoládu s máslem ve vodní lázni. Mezitím ušleháme žloutky s krystalovým cukrem do pěny.
Ke žloutkům přidáme cukr... a co se stane?... mají hned světlounkou barvu :-)
Poté přisypeme kakao a hladkou mouku. Za stálého šlehání ke směsi přilijeme vychladlou čokoládu s máslem. V jiné nádobě ušleháme sníh z bílků a moučkového cukru. Sníh opatrně vmícháme do vyšlehaného čokoládového těsta (zde již nešlehejte a opatrně vpracujte sníh do těsta).
Hotové těsto vlijte do vymazané a moukou vysypané dortové formy a pečte v předehřáté troubě na 180 stupňů cca 45 minut.
Troubu otvírejte co nejméně (raději vůbec :-), ale dort si hlídejte, každá trouba peče jinak.
Upečený korpus nechte trochu vychladnout a přendejte ho na mřížku (pokud máte) nebo na talíř (neboť nemám mřížku).
Do dortu udělejte špejlí několik vpichů, ale ne skrz na skrz - marmeláda se dostane až ke spodní části dortu). Marmeládu rozmíchejte se lžíci vody a ohřejte ji - lépe se vpije do dortu. Postupně zalijte dort veškerou marmeládou.
Možná se Vám zdá, že celá sklenička marmelády je hodně, ale věřte, že až ochutnáte, nebudete již protestovat. Nyní nechte dort vychladnout a poté ho polijte čokoládovou polevou. Čokoládu opět rozehřejte ve vodní lázni společně s máslem. Čokoládové polevy je hodně a až ztuhne, budete mít na dortu krásnou čokoládovou krustičku.
Teď už musíte jen vydržet, než čokoláda ztuhne. Dort krájejte nožem namočeným v horké vodě, ať Vám čokoláda nepopraská. Podávejte jen tak nebo našlehejte smetanu, ale hlavně tuto delikatesu nezazděte šlehačkou ve spreji.
Doufám, že si pochutnáte jako my, neboť tenhla Sachrův dort je naše mana nebeská :-)

Netradiční kynuté buchty

8. září 2009 v 22:20 | coco-choc |  Sladké hříchy
Kynuté buchty s tvarohem, mákem, povidly... česká klasika a podotýkám, že skvělá. Ale nebyla bych to já, abych neudělala tuto stálici české kuchyně jinak - netradičně a zdravě. Neberte to ale tragicky, nechci "prznit" staročeské receptury (i ty občas projdou našimi bříšky :-), ale jen mám chuť zkusit kynuté těsto z celozrnné mouky. Je to experiment, ale řekla bych, že se vydařil.

Během pečení jsem ale změnila i plánovanou "podobu" buchet. A důvod? Udělala jsem si málo těsta a hodně náplně. A co teď? Když se nevejde náplň dovnitř, dáme ji i ven, ne ? A ještě jedna drobná změna, o víkendu jsem dostala od maminky přítele domácí brusinky, tak mě napadlo, je využít i do buchet. A věřte, nápad to byl věru povedený .

Ingredience:

Těsto

Je důležíté, aby všechny ingredience měly stejnou (pokojovou) teplotu
  • 250 - 300 g hladké mouky (používám celozrnnou, ale můžete použít klasickou "bílou" - těsto z celozrnné mouky budete trochu tužší, ale zato zdravější:-)
  • 70 g másla
  • cca 15 g droždí
  • 3 lžíce cukru
  • 100 ml mléka (může ho trochu ohřát, ale i zde platí pravidlo "méně je více")
  • 1 vejce (žloutek samozřejmě postačí)
  • cca 150 g másla na potření
Náplň
  • 500 g měkkého tvarohu (do náplně se skvěle hodí tvaroh v alobalu)
  • cukr podle chuti
  • 1 vejce
  • alternativně brusinky
Postup:
Droždí rozmělníme s 1 lžící cukru a 1/3 mléka. Přídáme lžíci mouky, promícháme. Nyní mísu zakryjeme utěrkou a necháme vzejít kvásek na teplém místě (v zimě je nejideálnějším místem topení). Cca po 8 - 10 minutách uvidíte, že kvásek začíná kynout, pokud se nic neděje, je asi něco v nepořádku - máte staré droždí, příliš teplé mléko... a kvásek Vám nevykyne - musíte tudíž začít znovu). Kvásek nechte kynout cca 20 minut.
Mezitím si promíchejte zbylý cukr s mlékem a vejcem. Přilijte kvásek, přisypejte mouku, promíchejte a přilijte rozpuštěné (zchladlé) máslo. Vypracujte hladké těsto, které se nebude lepit. Chce to trochu lásky, trochu síly, hodně trpělivosti a cviku. Pokud máte po ruce mužnou ruku, zapojte ji a pokud ne, alespoň nebudete muset do posilovny . Hladké těsto nechte opět na teplém místě kynout.

Vykynuté těsto můžete rozválet nebo rukou rozmačkávat na malé (nepravidlné) placičky. Na placičky dejte trochu náplně - tvaroh rozmíchejte s cukrem a vejcem - (přítel chce opravdu hodně tvarohu, takže mám vždy problém jednotlivé buchty zabalit :-). A teď inovace: na tvaroh jsem dala ještě lžíci brusinek. Placičky zabalte do roztomilých buchet.
Detaily jsou vždy krásné...
Každé buchtě věnujte speciální péči v podobě potření rozpuštěným máslem, aby se dala po upečení odtrhnout od své sousedky.
Pokud Vám zbyla náplň jako mne, v každé buchtě udělejte menší důlek, do kterého dejte po lžíci tvarohové náplně a samozřejmě ozdobte brusinkami. Pečte pozvolna a dozlatova.
Výsledek: buchty samozřejmě již nejsou, sklidily úspěch (jen nečekejte nadýchané těsto, celozrnné buchty jsou takové "zemitější", a v tom je jejich půvab)
PS: Vypadají trochu jako bábovk, ne ?

Original Sacher - Torte mit Schlagsahne in Wien

4. září 2009 v 13:22 | coco-choc |  Kam vyrazit?
Vídeň - nádherné majestátní město na Dunaji. Vídeň Vás musí uchvátit, je tak velkolepá, ale zároveň klidná (a také čistá :-). Cítíte z ní historii, ve Vídni se vrátíte do dob Habsburské monarchie, do doby Rakouska - Uherska (všude přítomné sochy Franze Josefa Vám k tomu pomohou :-). Jak řekl můj přítel: "Na Vídni je poznat, že se z ní stovky let řídila Evropa."

Přijeli jsme do Vídně v 5 ráno. Trochu poprchávalo, takže nálada nebyla opravdu nejlepší. Chvíli jsme jen tak bloumali (skvělé bylo, že pekárny, ale i některé kavárny měly otevřeno od šesti), až jsme se dobloumali ke Stephansdomu. V tuhle chvíli jsem byla ráda, že bylo něco kolem půl sedmé. Nikde ani noha, jen my a monumentální katedrála. Snažíte se jí vyfotit a nejde to, neboť se Vám prostě do jednoho snímku nevejde :-)
Stephansdom je ohromující z každého úhlu
Od Stephansdomu jsem zahlédla jeden obchůdek. Už zdálky na mne volal :-) Byl to obchod s Mozartkugeln. Ještě, že neměli otevřeno, být bez peněz už sedm ráno, to by byla muka po celý den :-)

Vlastní cedule...
Vlastní obchod... co víc si přát :-)
Jen na Vás volají: "Ochutnej mě."
Téměř opravdový Mozart Vás zve do obchodu.
A jedna megakoule na závěr :-)
Namlsaní pohledem na takové množství čokolády jsme se vydali hledat náš hlavní cíl ve Vídni. Přiznám se bez mučení - do Vídně jsme jeli hlavně na Original Sacher - Torte. Nemůžu přeci jet do Vídně a nedat si pravý Sachrův dort. Dalším důvodem, i když trochu samolibým, bylo zkusit Sacher a moci říct, že můj Sacher se mu velmi, ale velmi chuťove podobá :-)

Nádherný hotel Sacher se nachází na Philharmonikerstraße (pár desítek metrů od Stephansdomu). Z hotelu na Váís dýchne nádhera a luxus. Kavárna otevírala v osm, takže nám ještě asi půlhodinka zbývala. S mapou v ruce jsme se vydali hledat Hofburg, rezidenci císařské rodiny. Ještě, že jsem s sebou měla chlapa, který se orientuje v mapách, jelikož já se svou orientací sever nahoře a jih dole, bych daleko nedošla (na mapě vede ulice nahoru a ve skutečnosti dolů - pro mě nevysvětlitelné). I pokud máte s sebou mapu a někoho, kdo se v ní orientuje, ve Vídni budete mít problém.

Na mapě si najdete Váš cíl (muzeum, parlament...), přijdete na dané náměstí či ulici a máte problém. Kolem dokola se nacházejí krásné, povětšinou barokní budovy. Všechny jsou stejně rozsáhlé, stejně vysoké, všechny mají sochařskou výzdobu... A která je ta Vaše? Byli jsme ve Vídni prvně, tak doufám, že příští návštěva nebude již tak dezorientovaná.

Hofburg jsme samozřejmě našli. A díky velmi časné hodině máme fotografie bez turistů (snad jen s pár běžci :-)
Knihovna (z druhé strany Hofburgu)
A nyní už byl čas na vytoužený Sacher.
Vešli jsme do kavárny a ujala se nás velmi milá obsluha (měla, jako ve filmu, i roztomilou zástěrku). Usadila nás a odešla, abychom si mohli v klidu prohlédnout lístek (to v některých restauracích v Čechách asi neví, že host si potřebuje jídelní lístek nejprve prohlédnout a až poté si může objednat a ne naopak). Objednaná káva a zákusky byly na stole v cukuletu.

Přítel si objednal Café Melange a samozřejmě Sacher-Torte, pro mě objednal Cappuccino a Apfelstrudel. Nyní Vás nechám kochat se fotografiemi těchto dobrot :-)
Zapomeňte na štrůdl z českých kaváren, představuji Vám Apfelstrudel "Houte Couture"
A nyní přichází na scénu světoznámý a jedinečný Sacher-Torte... Prosím, potlesk!
A pokud by Vám nestačil jeden kousek, pár kroků od kavárny se najdete obchůdek, kde si budete moci koupit (nejen) Sacher-Torte v různých velikostech.

Malý?
Či velký?
No, nemáte chuť? Káva byla silná, ale přesto jemná, tak jak má být. K ní přinesená voda byla samozřejmostí. A třtinový cukr zrovna tak. Na Apfelstrudl dlouho nezapomenu. Těsto se krásně "lístkovalo", jablka nebyla ani kyselá, ani přeslazená, ani měkká, ani tvrdá. Rozinky byly šťavnaté. Chuť "štrůdlu" byla naprosto podmanivá. Nic tak dobrého jsem ještě nejedla. Naprosto jsem se rozplynula nad "obyčejným štrůdlem". Ještě chybí komentář k Sacher-Torte. Byl jemný, čokoláda byla kvalitní, poleva byla pevná, meruňková marmeláda byla výrazná. Ale... Na můj vkus byl trochu přeslazený. Snad proto se k němu podává našlehaná smetana (žádná šlehačka ve spreji), která dokáže srazit jeho přílišnou sladkost. Přesto jsem nadšená, neboť si mohu s útěchou říci, že můj Sachrův dort se originálu velmi blíží (recept jistě někdy bude :-).

Bohužel i tady muselo přijít na řadu placení.
Za kávy jsme platili 4,20 €, za Sacher-Torte 4,90 € a za Apfelstrudel 4.30 €. Připadámá Vám to drahé? Mně vlastně ne. Než jsme jeli do Vídně, počítali jsme, že u "Sachera" necháme 20 € a to jsme se vešli. A když jsme poté v samotné Vídni zjistili, že "neoriginál" Sacher-Torte stojí to samé, leckdy i více, to samé platí o kávě, veškeré mé pochyby o drahosti této kavárny se rozplynuly. Pokud pojedete do Vídně, musíte počítat s všude přítomnou drahostí. Vídeň je údajně na 12. místě v žebříčku nejdražších světových metropolí (no, úctyhodné místo, že?). Za obyčejný výřezek pizzy zaplatíte 2,80 € a za drobný, salámem obložený croissant 3 € atd. Stravovat se ve vídeňských restauracích či kavárnách, vyžaduje jistě tučné konto.

Každé město, které navštívím, musím posoudit dle "gurmánkých zážitků". Snídaně u Sachera stojí samozřejmě na špici (taková snídaně by se mi líbila každý den :-). Na německých a rakouských (posuzuji jen podle Vídně) městech se mi líbí jejich "bioráz". Snaha žít BIO zde propuká naplno. Rakouská Billa nabízí široký sortiment bio ovoce a zeleniny (stejně drahá jako "klasická" zelenina), bio jogurtů, sýrů, vín, pečiva atd.
Ve Vídni není těžké žít BIO, hlavně pokud máte poblíž biopekárnu. Toto jsou pozitiva Vídně (alespoň pro mé "gurmánké já").
Bio pekárna s bio pečivem? V Česku ještě sen a ve Vídni již realita.

Nejezděte do Vídně s cílem koupit si něco na sebe či přivést drobnost známým (i tradiční drobnosti jako jsou pohledy se Vám velmi prodraží). Jeďte do Vídně s cílem si ji užít. Můžete se tady v klidu procházet ruku v ruce s tím, koho milujute. Obdivujte krásy této metropole.

Sochy jsou ve Vídni na každém kroku.
Majestátní Marie Terezie
Vídeň by se také mohla jmenovat "město fontán" :-)
Nebo se Vám líbí spíše tato? Tato fontána se nachází v zahradách zámku Belvedere.
Zámek Belvedere, sídlo Evžena Savojského, vídeňské Versailles, vybudované barokním architektem Johannem Lukasem von Hildebrantem.

Posaďte se také do jedné z vyhlášených kaváren (a že jich tady je) a vypněte. Na cestu domů si kupte Mozartkugeln (osobně doporučuji značku Victor Schmidt - hořká čokoláda, ne příliš sladký marcipán a ten nugát...) a sušenky Manner. Tradiční a krásné, tak jako Vídeň sama.
A kam dál?