Říjen 2010

Chocolate rolls

31. října 2010 v 8:37 | coco-choc |  Sladké hříchy
Dnes jsem si pro Vás připravila opět sladké (co jiného ode mne čekat, že?!). Jenže dnes to bude jiné. Zaprvé jsou chocolate rolls ohromně snadné a rychlé upečené, jsou hlavně ohromně čokoládové a ohromně mňamkové. Zadruhé jsou poslední! Ano, ano poslední! Abych Vás nemystifikovala, prozradím, v čem jsou čokoládové rolky. Jedná se o úplně poslední recept z mé psedominikuchyně a z remosky (doufejme, že never more). Následný recept bude již vyfocen, připraven, upečen, uvařen v KUCHYNI a v TROUBĚ.

Takže naposledy vytahuji remosku. Pro někoho může remoska představovat evergreen, ale já říkám: "Ne, děkuji. Mám troubu!".

Ingredience:
  • 250 g chlazeného listového těsta (můžete si jej připravit i doma, ale je to dosti náročné, a dnes jedeme na expres)
  • 200 g kvalitní čokolády podle vlastní chuti
  • třtinový cukr
  • skořice (nemusí vůbec být)
ingredience

Postup:
Listové těsto rozválejte na tenký plát (aby se Vám těsto nelepilo, podsypejte jej hladkou moukou). Plát posypejte cukrem, skořicí a nasekanou čokoládou.
čokoláda
Zarolujte a nakrájejte ostrým nožem na asi pěti šesti centimetrové špalíky. Rolky (řezem nahoru) naskládejte (nechte jim trochu volné pole působnosti, aby těsto mělo možnost nalístkovat) do pečicím papírem vyložené vyšší zapékací nádoby, formy na dort apod. a dejte péci.
šneci
šneci
šneci detail
šneci detail I
šneci detail II
šneci detail IV
šneci detail III
Přeji dobrou chuť! A příště se setkáme u trouby...

Koláč s náplní z tvarohu a arašídového másla

30. října 2010 v 11:22 | coco-choc
Přináším další variace na mé oblíbené tvarohové koláče. Tentokrát jsem tvaroh smíchala s typicky americkou surovinou a to burákovým máslem (peanut butter). Arašídové máslo si připravuji sama, protože je tato varianta nejen levnější, ale mě to baví. Baví mě pozorovat, jak se obyčejné buráky přemění na hladké a vláčnou pomazánku. Navíc mám ráda sladké burákové máslo a v obchodech převážně prodávají jen slané. Pokud netušíte, jak se podzemnice olejná přemění na hladký krém, mrkněte se sem.

Ingredience:

Korpus:
  • 100 g másla (zkusila jsem koupit BIO máslo a musím uznat, že je velmi lahodné)
  • 100 g hořké čokolády
  • 10 hodně vrchovatých lžic celozrnné mouky 
máslo

Náplň:
  • 150 g arašídového másla (můžete si jej vyrobit sami, tak jako já, anebo jej můžete za nekřesťanské peníze koupit v super-hyper, ale dávejte pozor, aby bylo nesolené)
  • 600 g měkkého tvarohu (tučného, polotučného a s přivřením očí i netučného)
  • cukr podle chuti
  • 3 malá vajíčka (měla jsem nepravidelně veliká domácí vajíčka, ale 2 klasická L je plně nahradí)
ingredience

Postup:
Nejprve se vrhněte na korpus, protože jej budete předpékat. Ve vodní lázni rozpusťte čokoládu s máslem a nechte chvilku zchladnout, poté přidávejte tolik mouky, kolik budete potřebovat na dosažení drobenky (těsto se už nelepí, ale je stále "vlhké" a vláčné). Drobenku přesypte do dortové formy, která je buď vymazaná máslem a vysypaná moukou, anebo je vyložená papírem (pro ty línější, pardon pohodlnější). Drobenku upěchujte na jednolitý základ. Poté dejte korpus na 10 minut předpéct do rozehřáté trouby (remosky). Těchto 10 minut Vám bude stačit na přípravu náplně. 
ve formě
Burákové máslo dobře promíchejte s tvarohem a oslaďte dle chuti. Přiklepněte vajíčka a ještě jednou a pořádně prošlehejte. Náplň nalijte na předpečený korpus a dejte znovu péci. Koláč je upečený, až je náplň zpevněná, ale stále trochu pruží, když na ni jemně zatlačíte prstem. Koláč nechte zchladnout - náplň ještě trochu ztuhne. Nakrájejte na jednotlivé dílky a nechte se unášet na "burákové vlně".
na talíři
na talíři
zeshora
detail

Modrý dort

25. října 2010 v 9:13 | coco-choc
Dneska bych chtěla zveřejnit recept na velmi, ale velmi makový dort. Jelikož je tam opravdu hodně máku, dort je až modrý :-D. Pokud tedy holdujete máku tak jako já, nebo můj přítel, pusťte se směle do dortu. Mák je navíc našemu zdraví prospěšný. Sice má vysokou energetikou hodnotu, ale jeho předností je mimo jiné obsah vápníku. Proto je doporučován v těhotenství  nebo lidem, kteří trpí osteoporózou či lidem, kteří nemohou mléčné výrobky. A předností tohoto dortu je, že je hravě snadný a chuťově báječný (jak jinak?!).

Ingredience:
  • 300 g mletého máku (raději si mák umelu sama)
  • 1 hrnek třtinového cukru (krystalovým cukrem samozřejmě nic nezkazíte)
  • 1 hrnek celozrnné mouky (měla jsem špaldovou)
  • 175 g bílého jogurtu
  • 100 g másla
  • 1 prášek do pečiva
  • trochu mléka na případné zředění těsta
  • 3 vejce
  • pikantní marmeláda na pomazání (volbu nechávám na Vaši chuti, jen bych doporučila opravdu výraznou marmeládu, která dort "odpíchne" - rybízovou, malinovou, višňovou apod.)
  • asi 200 až 250 g hořké čokolády (a trochu másla) - nemusíte používat tolik čokolády, ale já si ráda dopřeji pořádnou vrstvu křupavé čokoládové polevy :-)
ingredience
Postup:
Žloutky utřete s máslem a cukrem dosvětla. Přidejte bílý jogurt a mák, dobře spojte (můžete prošlehat šlehačem. Prosejte mouku s práškem do pečiva a na úplný závěr opatrně "založte" vyšlehaný sníh z bílků. Těsto vlijte do dortové formy, která je buď důkladně vymazána, nebo vyložena pečícím papírem. Dejte péci do vyhřáté trouby asi na 170 stupňů. V remosce se dort povede též. Po upečení dort nechte zchladnout. Prokrojte a pomažte většinou marmelády.
rozkrojeno
Trochu marmelády si nechte na povrch a případně i okraje dort.
slepeno
A už se blížíme do finále, neb nás čeká jen dort polít čokoládou (ve zjednodušené variantě čokoládovou polevou). Dort poté nechte přes noc uležet v ledničce. Až jej budete chtít servírovat, krájejte dort ostrým nožem namočeným v horké vodě. 
na talíři
na talíři II
na talíři I
detail
Přeji dobrou chuť!


Švestkový crumble

21. října 2010 v 12:07 | coco-choc |  Sladké hříchy
Honí Vás mlsná, ale "líná" je v těsném závěsu? Máte dvě možnosti. Zaprvé sáhnout do šuplíku pro tatranku, což u nás doma není možné, neboť tyto ztuženým tukem plněné sušenky mi do "domu" nesmí! Anebo si můžete upéct crumble

Víte, co je crumbleCrumble je dezert snů! A proč? No, protože je to koláč bez těsta. Vážně!Crumble pochází pravděpodobně, tak jako vše :-D, z Francie, či spíše z anglosaské kuchyně. Ať je původ, jaký chce, crumble nejhlouběji zapustil kořeny ve Velké Británii. Snad proto, že crumble je tak snadný a Angličané nemají v tomto receptu volné pole působnosti, aby jej mohli zkazit :-D.

Musím se přiznat, že nemám o úrovni anglické kuchyně valné mínění. Můj názor nemohla změnit ani "patriotská" kniha Benjamina Kurase, který se snaží čtenáře mermomocí přesvědčit o tom, že téměř každá národní kuchyně může vystopovat svůj původ na Ostrovech. Nicméně, čtení je to občas zajímavé, občas se i pobavíte a občas se Vám obrátí "kufr vzhůru nohama", nic co by nebylo u anglické kuchyně neobvyklé...
kniha

Domnívám se, že jsem si do anglické kuchyni "kopla" dost a dost, vraťme se tedy k recept. Anglické slovo crumble můžeme přeložit jako drobit, jestliže bych se pokusila přenést anglický název pokrmu na český, použila bych výraz drobenkáč nebo také žmolenkáč, ale druhý název nezní příliš poeticky. Drobenkáč je, podle mého názoru, velmi trefný název, neboť základem dezertu je právě drobenka, jež je doplněna o ovoce dle vlastního výběru. A moučník je na světě.

Tentokrát Vám přináším crumble, který hraje na podzimní strunu - švestky doplněné o perníkovou drobenkou. Švestky se k perníku báječně hodí a navíc za chvíli začneme péci perníčky na Vánoce. Crumble můžete ale připravit dle své fantazie a chuti, anebo vezměte v potaz zásoby své ledničky. Berte tedy můj recept jen jako jednu z mnoha variant :-). 

Ingredience:
  • asi 10 větších švestek
  • 50 g perníku na strouhání
  • asi 50 g másla
  • cukr podle kyselosti ovoce a sladkosti perníku
ingrediencePostup:
Švestky omyjte, rozpulte a odstraňte pecku a nepravidelně rozčtvrťte. Švestky přendejte do zapékacích misek. Jestliže je nemáte, sáhněte, tak jako já, po dortové formě, kterou vyložte pečícím papírem. Pokud jsou švestky kyselejší, oslaďte je.
švestky
Perník nastrouhejte, doslaďte, chcete-li, přidejte rozpuštěné máslo dle potřeby. Konečky prstů utvořte drobenku. Drobenku nasypejte na švestky a dejte zapéci dokřupava. 
s drobenkou
posypánoJelikož je crumble pekelně dobrý, nechte jej po upečení chvilku zchladnout, ať si nepopálíte pusu, vezměte si polévkovou lžíci a nechte si chutnat. 
upečeno
Můžete se pokusit jíst tento dezert i elegantněji. Pro tuto "formu" konzumace bych doporučovala jednotlivé zapékací mističky neboli kokotky. Crumble po upečení doplňte kvalitní vanilkovou zmrzlinou a dezertními lžičkami. 

Na závěr bych doplnila svůj recept ještě několika nápady na dokonalý crumble a také odkazy, kam se můžete podívat.
  • Je důležité, abyste na crumble použili pevnější ovoce, protože pečením každé ovoce změkne a měkké ovoce by se změnilo na naprostou kaši. Na crumble se báječně hodí tvrdá a kyselejší rebarbora, pevné broskve nebo nektarinkyšvestky, blumy a samozřejmě takéjablka a hrušky. Skvělé je i lesní a drobné ovoce - ostružiny, borůvky, angrešt, rybíz. Naopak moc vhodné nejsou jahody a maliny. Crumble vůbec nezkoušejte s banánem.
  • Hrajte si s drobenkou! Nemusíte zůstávat u zdi, klidně dejte klasické drobence z mouky, cukru a másla vale. Pozvěte do hry oříšky - lískové, vlašské, makadamové, mandle anebo i kokos. Co třeba takový "štrúdlový" crumble - jablka zapečená drobenkou z másla, strouhanky nebo piškotů, jemně posekaných vlašských ořechů, cukru a špetky skořice?
  • Pokud chcete zůstat u mouky, vyzkoušejte třeba špaldovou, která má jemně oříškovou chuť. Ale jakmile vyzkoušíte drobenkou třeba z máslových nebo jiných "suchých" sušenek (skvělé jsou lotusky), jistě nebudete litovat. Perfektní pro zdravou verzi drobenky jsou vločky
Recept na crumble ve video podobě naleznete zde. Tento dezert jste mohli vidět nedávno i v pořadu Prostřeno. Obdobný recept byste si mohli vidět v časopisu Apetit. V Apetitu čtenářům naservírovali i "exotičtější verzi a to hruškovo-mangový krambl. Inspiraci pro svůj crumble můžete najít na zahraničních blozích. I když třeba nebudete rozumět, mrkněte se, protože tyto fotografie zato stojí. U Tartalette jsem objevila recept na kořeněný kdoulový crumble nebo na třešňovo-švestkový crumble se zmrzlinou z kozího sýra. Na crumble je odbornice "lenoška" Nigella Lawson. I v kuchařce Vaříme expres najdete asi 2 recepty na tento dezert. Jednou se jedná o ostružiny zapečené s vločkovou drobenkou (na straně 50) a podruhé o pečené lesní ovoce s klasickou drobenkou (na straně 150). V kuchařce Kitchen - Recipes from the heart of the home (krásný narozeninový dárek, že :-) si můžete přečíst také několik receptů na crumbly, např. gooseberry and elderflower crumble (tedy crumble z angreštu a sirupu z květového bezu, na straně 251) nebo strawberry and almond crumble (jahodovo-mandlový crumble na straně 131).

Jak vidíte, inspirací a nápadů je mnoho a mnoho. A to si představte, že si můžete upéci i slaný crumble...

Novodobý trend - farmářské trhy

18. října 2010 v 21:31 | coco-choc |  Kam vyrazit?
Jistě jste zaregistrovali, že se v poslední době roztrhl pytel s farmářskými trhy. A tentokrát se nejedná o "akci" jen čistě pražskou. I když uznávám, že v Praze se farmářské trhy konají téměř na každém rohu. Pokud chcete vědět, zda se konají farmářské trhy i ve Vaše okolí, mrkněte se sem.

Jak je ale možné, že líní a supermarketovými nabídkami zlákaní lidé 21. století najednou postávají leckdy v chladnu v osm ráno na trhu, který je od jejich domova vzdálený často i pár kilometrů? Navíc farmářské trhy mají obrovskou nevýhodu (záleží na úhlu pohledu, pro mne mají jednoznačně výhodu), nikdy totiž nevíte, co tam nakoupíte. A přesto lidé tvoří téměř socialistické fronty na domácí uzeniny, a to přitom mají vedle v Kauflandu slevy. Možná se Vám to zdá jako totálně padlé na hlavu, ale nakupování na farmářských trzích je zcela návyková záležitost. Jakmile tam jednou zabrousíte, podruhé přijdete znovu. A příště vyrazíte stylově s proutěným košíkem, který je pekelně nepraktický, ale pocit, že Vám z něj čouhá ta nejbáječnější mrkev, je prostě víc. 

Co tedy na trhu seženete? Samozřejmě trh od trhu je nabídka jemně odlišná, ale v zásadě lze říci, že zde zakoupíte čerstvou a SEZÓNNÍ zeleninu a ovoce. V dnešní době často člověk ani netuší, které ovoce a jaká zelenina je sezónní. V super-hyper seženete jahody i v únoru a chřest za famózních 80 Kč i v říjnu. Proto může být člověk zklamaný, když v březnu mu farmář nabídne jen zelené saláty. Ale tak to je, takhle to matka příroda zařídila. Dnes jsme vystavováni tolika stresorům, neměli bychom alespoň "v tom jídle" jít trochu jinou cestou? Cožpak se chcete celý život ládovat hambugery, konzervami a já nevím, jakými hnusy ještě? To, že lidstvo trpí civilizačními chorobami, je dáno současným hektickým způsobem života, a strava má na tomto stavu lví podíl. Koukám, že jsem se od farmářských trhů dostala až ke kázání o zdravém či špatném stylu života, takže se raději vrátím na trhy :-).

Během září a října jsem okupovala několik pražských trhů, abych zjistila, který mi nejvíce vyhovuje, kde je nabídka nejpestřejší apod. Konkrétně jsem zavítala na Náplavku, Pankrác, Kubánské náměstí a Háje; z posledních tří jmenovaných Vám přináším fotodokumentaci.

Trhy na Pankráci - oáza zahumny nákupního centra; fotografováno v druhé polovině září
arkády
trhy
pečivo
zelenina
zelenina
feferonky
dýně
česnek
česnek detail
koláčky
loupáky
koření
koření detail
kapří hranolky
čerstvé ryby
čokoládový stánek
Co tedy seženete na Pankráci? Nejprve raději znovu zdůrazním, že nabídka v druhé polovině října je již o chlup jiná než v polovině září. Jak jste mohli z fotografií vypozorovat, naleznete zde nepřeberné množství ovoce a zeleniny za "bratru" lidové ceny (svazek mrkve 12 - 14 Kč), čerstvé pečivo, sladké koláče, sýry, čerstvé ryby. Velmi často naleznete na trzích i stánky, kde Vám ryby rovnou tepelně připraví. Dá se tedy říci, že zde rybky plnohodnotně zastoupily "hambáče". Dále jste mohli na Pankráci sehnat rozličná koření, čokoládové pralinky (neokusila jsem, tak nemohu posoudit chuť ani kvalitu), čerstvé květiny, košíky, kozí a ovčí sýry a jim příbuzné produkty. Je toho dosti a dosti. 

Tržnice na Pankráci má výhodu svou polohou. Je přímo u stanice metra a, jak bylo výše řečeno, rozkládá se před nákupním centrem. A do centra je také co bys kamenem dohodil a tramvají dojel. Navíc se trhy (zatím!) konají každou středu a to od 7:30 do 18:00 (téměř supermarketová otevírací doba, no ne?! :-)

A co jsem na Pankráci nakoupila já?
nakoupeno
Šťavnatou a vůbec ne nahořklou mrkev, pórek, čerstvý a poctivý chlebík (myslím, že se jmenoval Švýcar či tak nějak), loupáčky s tvarohovou, makovou a ořechovou náplní, rakytníkovou "marmeládu". Strukturou bych ji ale přirovnala k pevnému želé, nicméně chuťově byla vynikající.

Pokud neznáte rakytník, tak se vydejte na trhy, protože farmáři, pěstitelé, řezníci atd. Vám rádi a ochotně! Vaše dotazy zodpoví. Jen tak pro začátek byste měli vědět, že rakytník je keř pocházející z Asie, který je obalen sytě oranžovými plody vzhledově připomínajícími jeřabiny. Rakytník je velmi blahodárný pro naše tělo. Po patřičné úpravě je možné jej používat vnitřně, tedy v podobě šťáv, sirupů, likérů nebo i oleje, ale i "z vnějšku", a to v podobě mastí či krémů. Rakytník obsahuje obrovské množství vitamínu C a mnohých dalších nám prospěšných látek, ale má hlavně hojivé účinky. Na rakytníkovou mast opravdu nedám dopustit; i tu na trhu zakoupíte.

Jelikož se mi tedy doma sešla čerstvá zelenina a skvělý chleba, tak jsem vrhla na jednoduchou a jemně nasládlou pomazánku. 
ingredience
K mrkvi, pórku a chlebu jsem přidala jen kostku tvarohu (v alobalu), jednu zakysanku, kousek másla a špetku soli (v mém případě byla zastoupena bylinkovým kořením)

Na asi 60 - 70 g másla jsem nechala zavadnout 2 nahrubo nastrouhané mrkve (jednalo se o pořádné kusance) a jemně pokrájenou bílou část pórku. Zeleninu jsem neopékala, chtěla jsem jen, aby změkla a zesládla. Asi tak pět minutek mi stačilo. Poté jsem zeleninu přendala do misky a nechala vychladnout. Zatím jsem si promíchala tvaroh se zakysankou. Jakmile byla zelenina vlažná, smíchala jsem ji s tvarohem a zakysankou, ochutila solí a namazala na chleba a baštila. 
namazáno
namazáno 2
namazáno detail
Pomazánku určitě vyzkoušejte, je rychlá, zdravá a fakt vynikající. Já na ni miluju jemně nasládlý podtón, který kontrastuje s tmavým pečivem. 

Před 14 dny jsem zavítala na Háje (Jižní město). Paneláková džungle par excellence, kde by člověk kousek přírody hledal marně, a přesto i sem zavítali farmáře se svými produkty.
kostel
Upřímně mohu říci, že pankrácké trhy jsou lepší - větší výběr, příjemnější prostředí i větší časové rozpětí. Trhy na Hájích mám ale blíž a konají se dnes. Trhy na Hájích naleznete kousek od východu z metra u zastávky "Modrá škola" a prozatím se konají každé pondělí od 14:00 do 19:00

Zde můžete zhlédnout několik fotografií:
vchod
klobásy a sýry
ovčí sýr
pečivo
perníky
trdelník
Nevím, jak Vám, ale mně pouťové perníčky, ani trdelníky na farmářské trhy nesedí.sýr
uzeniny
fronta na uzeniny
Suverénně největší zájem je na každém trhu o uzeniny. Musím uznat, že voní pekelně dobře...zelenina
zelenina
Trhy na Hájích asi neohromí, ale cokoliv oživí "Jižák", považuji za skvělý počin.

A jako zlatý hřeb večera jsem si nechala trhy na Kubánském náměstí ve Vršovicích, které se konají každé úterý a čtvrtek a také v sobotu. Více informací o tomto trhu naleznete zde. Kubánské trhy jsou jistě ty best, které jsem zatím navštívila. Obrovská nabídka v zelenině, ovoci (několik stánků), pečivu, sladkých dobrotách, uzeninách (viděla jsem tu i špek nebo škvarky a sádlo). Prodávají tu regionální vína, medy nebo takovou specialitku čoko-med (nezkoušela, tak nemohu sloužit). Můžete zde koupit kozí nebo ovčí výrobky, kravské není třeba ani zvlášť zmiňovat, koření, košíky, ale i ručně vyráběné čokoládové pralinky a lanýže (tušíte, jaký je rozdíl mezi lanýžem a pralinkou? Já ano, ale nechám si to na jiný článek :-D). Pokud byste byli unaveni vybíráním si toho nejlepšího košíčku s malinami, tak se můžete posilnit třeba bramborovými chipsy, opečenou rybkou. Je libo sladké? No problem. Dejte si horkou kávu anebo více než lákavě vypadající horkou čokoládu se šlehačkou. A až budete z trhu odcházet jako ježíšek, nezapomeňte si načepovat čerstvé mléko z mlékomatu.

Samozřejmě přináším několik fotografií pro představu:
vstup
špek
pekárna dvorník
pečivo dvorník
sýry
vína
zelenina
smažené brambory
mrkev
dýně
maliny
hrušky
košíky

A co jsem ulovila na Kubáni já?
nákup
Jak můžete vidět, málo "toho" není :-). Svazek mrkve, pórek (na pomazánku ;-), pár brambor na bramboračku, rakytníkovou marmeládu (asi 45 Kč), ovčí jogurty (po první lžičce jsem se stala na nich závislá!; 14 Kč za 150g), čerstvé mléko (25 Kč za 200g), tvaroh (45 Kč za 400 g), jablka a hrušky a několik čokoládových pralinek (7 Kč za kousek) a lanýžů (9 Kč za kus). 

Musím uznat, že čokoládové pralinky ani lanýže nedosahovaly kvality luxusních belgických nebo švýcarských bonbónů nedosahují, ale zase, kdo Vám nabídne palačinkovou náplň?! 
rakytník
Tato rakytníková marmeláda byla určena do jogurtu, neměla tedy strukturu jako pevné želé, ale už trochu více připomínala marmeládu, i když se trochu táhla. Chuť byla nicméně výborná.
mléko
Opravdu čerstvé mléko, kde vzdáleně ucítíte "krávu". Někomu to vadí, někdo vnímá až takto přírodní mléko jako "to pravé". 
tvaroh
tvaroh - otevřený
Jestli bych mohla označit něco atributem luxusní, jistě by to byl tento tvaroh - byl jemný, hrudkovitý, tučný, nasládlý, prostě luxusní. Průmyslově vyráběné tvarohy jsou vodnaté, ty v alobalu zase suché, a často bývají nahořklé. Po tomto tvarohu bych se utloukla. Padl jak do pomazánky, tak do jablečno-hruškového koláče. 

Ještě bych se mohla pochlubit, jak jsem se svými úlovky naložila, resp. s jejich částí. Bleskurychle jsem upekla jablečno-hruškový koláč s perníkovou drobenkou.

Co budete potřebovat?
  • 1 jablko
  • 1 hrušku
  • 250 g perníku na strouhání
  • asi 150 - 200 g másla
  • 150 g bílého jogurtu
  • cukr podle chuti
  • 1 vejce
  • nakonec jsem operativně použila tvaroh
  • mouka dle potřeby
ingredience
Postup:
Nastrouhejte perník a spojte jej s rozpuštěným máslem a případně doslaďte podle své chuti, vytvořte konečky prstů drobenku. Polovinu drobenky si dejte stranou a do druhé poloviny vmíchejte vajíčko, bílý jogurt a mouku, pokud ji potřebujete. Výsledné těsto by mělo připomínat těsto na bábovku. Těsto vlijte do dortové formy (vyložené pečícím papírem). Pokud chcete, můžete těsto opatrně potřít vrstvou tvarohu.
s tvarohem
Dále si oloupejte jablko a hruškou a pokrájejte na tenké menší plátky. Ihned poskládejte na těsto. Ovoce zasypte perníkovou drobenkou a dejte péci do předehřáté trouby (remosky :-).
jablka
Po zchladnutí koláč nakrájejte na jednotlivé výseče.
zeshora
zeshora II
detail II
detail
Přeji dobrou chuť! A doufám, že Vám nebude jen chutnat, ale že jsem Vás naladila i návštěvu některého z farmářských trhů. Takže zítra se třeba potkáme na Kubáni :-).







Chlupaťáky

13. října 2010 v 12:17 | coco-choc |  "Tradiční" recepty
Zima až praští! To sice ještě nehrozí, ale já mám pocit, že jsem promrzlá na kost. A kde bych se měla lépe zahřát než u plotny (vařiče :-D)?! Vlastně se zahřeju dvakrát, prvně u vaření a podruhé při pohledu na přítele. Není větší odměny než naprosto vymetený talíř.

Ingredience:

Na chlupaťáky
  • cca 800 g syrových brambor 
  • cca 200 g uvařených brambor
  • 1 vejce
  • hrubá mouka dle potřeby (jelikož jsem ji neměla, nechala jsem ji zastoupit dětskou krupičkou - vím, že by mě Rettigová hnala, ale...)
  • sůl
K podávání
  • 750 g kysaného zelí
  • 2 cibule
  • cukr podle chuti
  • uzené, slanina, šunka či to, co máte rádi
  • máslo
ingredience
Na tento špek se směje každé nevegetariánské srdce (ale i mně tak voněl...)
špek

Postup:
Ve svém věku nemohu říci, že jsem zkušená kuchařka. Zdatná snad ano a odvážná určitě, proto se i ve stísněných kuchyňských podmínkách pustím do chlupatých knedlíků. 
Vybrala jsem si recept z tradiční Velké kuchařky Viléma Vrabce a musím uznat, že jsem nesáhla vedle. Není třeba zde rozepisovat postup přípravy knedlíků, neb pan Vrabec se tohoto úkolu ujal za mne a to více než bravurně. A já se zatím budu moci vrhnout na zelí.
recept
Zelí používám sterilované, ale kupuji jen zelí v sáčcích. Zaprvé je zdravější (není doslazované cukrem jako zelí ve sklenicích) a zadruhé je bezpochyby levnější. Každé zelí je trochu jiné (více či méně kyselé, nějak ochucené apod.), proto vodu ze zelí sliju a v případě potřeby ji použiju. Ještě než dám vařit zelí, osmahnu si pod něj jednu cibulku na oleji. Jen tak dosklovata. Pak přidám zelí (většinou ani nepotřebuje překrájet), podleju jej vodou a nechám jej na mírném plameni dusit co nejdéle (klidně 2 hodiny - zelí je pak perfektně měkké). Podle chuti osolím, osladím nebo dokyselím lákem. 

Dále už si jen pokrájím na kostičky slaninu nebo špek a vyškvařím ji na pánvi. Druhou cibuli nakrájím na tenká kolečka a opeču na másle dokřupava. Uvařené brambory omastím také trochou másla, pokud máte doma sádlo, klidně jej použijte.

Na nahřátý talíř navrstvěte pořádný kopec zelí. Na zelí posaďte knedlíky, ozdobte slaninou a cibulkou (na kterou jsem úplně zapomněla, takže si ji budete muset k fotografii přimyslet). A nechte si šmakovat!
na talíři
zeshora
detail
A pokud vše nesníte, tak druhý den budete mít báječnou večeři, protože pokrájené knedlíky, zelí i slaninu hodíte na pánev a opečete pořádně dokřupava. Takto připravovala moje babička "zbytky" od knedla-vepřa-zela. Jako malá jsem se potom mohla utlouct!  

Velmi jablečný koláč

7. října 2010 v 16:50 | coco-choc |  Sladké hříchy
Konečně podzim, říjen, chladno atd. Miluju toto období. Stromy se pohádkově zbarvují do odstínů žluté, oranžové a červené. Prostě nádhera... No, uznejte.
park
potok
potok
potok
Tušíte, kde jsem fotografovala? Ne? Tak Vám trochu pomohu.
zámek
zámek
zámek
zámek
zámek
kostel
Tak už tušíte? Určitě ano, a pokud ještě trochu tápete, dáme si nyní na oddech něco sladkého :-).

Podzimní sychravé a lezavé počasí má výhodu v tom, že se před ním můžeme schovat a zahřát se horkým čajem, polévkou (anebo také něčím silnějším :-) anebo můžeme potěšit své bříško zimně laděným jablečným koláčem. Skořice, jablíčka a oříšky jsou tradičními zimními a podzimními atributy. A nemusí patřit jen do štrúdlu (i když i na ten bych měla momentálně chuť :-). Inspiraci jsem našla na skvělém Alenčině blogu, recept jsem si trochu poupravila (dle svých ledničkových zásob), tak snad neudělám Alence ostudu :-).  

Ingredience:

Těsto:
  • 100 g másla
  • 1 menší vejce 
  • 1 lžička prášku do pečiva
  • špaldová mouka podle potřeby (spotřebovala jsem dva vrchovaté hrnky o obsahu 250 ml)
  • asi 80 g cukru

Náplň:
  • 5 jablek (použila jsem pevná česká jablka Idared)
  • 100 g posekaných lískových oříšků
  • skořice
  • třtinový cukr
  • 250 ml smetany ke šlehání
  • kelímek bílého jogurtu
  • 1 vejce
  • 1 vanilkový pudink (+ trochu mléka na rozšlehání)
ingredience

Postup:
Nejprve se pustíme do těsta. Změklé máslo spojíme s cukrem a vejcem, postupně přisypáváme mouku s práškem do pečiva. Každá mouka saje jinak a množství spotřebované mouky se může velmi lišit. Pokud budete používat klasickou hladkou mouku, budete Vám stačit mnohem menší množství než mouky celozrnné (špaldové, ječné apod.). Hotové těsto zabalte do potravinářské fólie a vložte jej odpočívat do ledničky (než připravíte náplň, budete dostatečně odpočaté). 

V větší misce rozšlehejte vejce se smetanou a jogurtem, vanilkový pudink rozšlehejte v hrnečku s trochou mléka a vlijte do smetanovo-jogurtové zálivky. Zálivku trochu oslaďte, ale cukrem můžete šetřit. Jablíčka jsou sladká (pokud máte kyselejší odrůdu, např. Granny Smith, přislaďte si zálivku trochu více :-) a povrch koláče budeme posypávat cukrem. Nyní je čas vzít do ruky škrabku a oloupat jablka. Možná ještě vhodnější před loupáním a krájení jablek bude připravit si těsto do formy, abychom mohli jablíčka rovnou vkládat do připraveného korpusu a zbytečně nám nezhnědla. 

Vychlazené těsto tedy pečlivě vymačkejte do dortové formy - hezky až po okraj. Nyní se můžeme vrátit k jablkům. Jablka oloupejte a nakrájejte na tenké plátky. Poté jimi vyplňte celý obsah formy, nebojte se je trochu přimáčknout. Pokud se Vám zdá, že máte jablka hodně šťavnatá a pouští hodně šťávy, posypejte těsto strouhankou a teprve pak vkládejte jablka. Povrch koláče posypejte nasekanými oříšky, třtinovým cukrem a skořicí. Nakonec přelijte jablka připravenou smetanovou-jogurtovou zálivkou. 
s oříšky
Koláč vložte do vyhřáté trouby (klasicky na 180 stupňů) a upečte dozlatova (asi tak 45 min. - v remosce byl koláč hotový skoro až za hodinu a půl).  
detail

detail II.
kousek II.Pro dokonalé naladění na podzimní vlnu přidám ještě několik fotografií, jak jste jistě všichni poznali, z Průhonického parku.
stromy
rybník
rybník
kachna
kachna
rybník
rybník
chaloupka
chaloupka
stromy
stromy
stromy
stromy
stromy
stromy
stromy
stromy


Převratné zjištění

4. října 2010 v 11:03 | coco-choc |  Jen tak
Byla jsem vyzvána Jaruškou, abych se zapojila do jedné hry. Po přečtení pravidel jsem zjistila, že jsem poměrně bezradná. Stále pravděpodobně vůbec netušíte, o čem tady proboha mluvím?! K věci! Hra se točí kolem JÍDLA, samozřejmě :-). Podstatou hry je vybrat si pět nejoblíbenějších jídel, jedno následně uvařit a zveřejnit a také nominovat deset šťastlivců, kteří by ve hře pokračovali. Když opominu, že hry typu "pošli to dál" nemám v oblibě, přišla jsem na to, že vlastně vůbec, ale vůbec nevím, jaké je mé nejoblíbenější jídlo! Pravděpodobně jsem v tomto ohledu druh na vyhynutí. Vždyť přeci každý má svůj žebříček nejoblíbenějších pokrmů anebo alespoň jednotlivých potravin, protože ani ty nedokáži určit. Jak se tedy stalo, že zapálená foodblogerka ani neví jaké, je její nejoblíbenější food?

Vezmu to od podlahy, tedy od dětství. Jako malá jsem asi věděla, jaká jsou má zamilovaná jídla. Ale dnes už si na ně nepamatuji. Vzpomínám si jen, že jsem milovala od své chebské babi slepici (ne kuře, ale opravdu slepici) na paprice, knedlo vepřo zelo (nikdo na světě neumí lepší! a prosím jen s bramborovým knedlíkem, houskový knedlík k této klasice je prostě zločin), pečené kuře (babi to báječné kuře měla speciální obrovský talíř, jistě to byla čest pro vybrané kuře se na něm péci :-), domácí polévku s domácími nudlemi (samozřejmě bez zeleniny - tu přeci děti neradi), božskou hrachovou polévku s uzeným (ještě dnes vidím, jak se ten obrovský kus uzeného koupe v namočeném hrachu), šišky se strouhankou, cukrem a máslem (s mákem prosím ne, dnes ale ano). Ještě si vzpomínám na okurkový salát (s klasickou cukrovo-octovou zálivkou), chleba se sádlem, škvarky (ano čtete správně) a taky sulc, buřty na ohni a brambory v popelu (ty byly a jsou "peckový"). Pak nemůžu ještě zapomenou na "hnusnej čokoládovej nanukáč" (čokoládový se kupoval kvůli dědovi) s rudě červenou griottkou (ano, ano... už jako dítě...) nebo vaječný koňak z Holandska - měl nádherně sytou okrovou barvu, jak ten bych si dneska zase dala... To byly časy... Moje chebská babi je báječná kuchařka, ale musím říct, že sladké neumí (promiň babi). Její buchty jsou suché (ale umí jednu báječnou masovou buchtu :-D), vždy si vzpomenu na scénu s Princezny ze mlejna, kde vodník říká: "Já bych si jí stejně namočil, aby nebyla tak suchá." Určitě měl buchty od mojí babi :-D. Pak ještě babi trpí představou, že vše se musí spotřebovat, takže, když je nadbytek jablek, a v receptu je jen 750 g, babi tam dá 2 kg, protože by to byla škoda to vyhodit, ne?! Druhý "postižením" mé milované babi je kokos. Nevím, jestli zde zafungovala genetika, ale asi křížovým pravidlem, se kokosové postižení přeneslo i na mě, ale to už víte :D. Jenže moje babi je takový expert, že kokosem posype i svatební koláčky, nekecám. Moje chebská babi je prostě machr přes klasickou českou kuchyni.

A co plzeňská babi? Každé léto jsem k ní s bráchou jezdila na prázdniny. Většinou prvních 14 dní v červenci, kdy dozrávaly třešně a jahody. Ještě v srpnu mi lezly ušima :-D. To byly třešně sem, třešně tam a pak se spláchly mlékem, ano čtete správně, mlékem! Pak nastoupily jahody - jen tak (ale to nebyly takové ty supermarketové chudinky), s cukrem, v marmeládě, v knedlících, ale hlavně se smetanou s lívanci. To bylo boží. Vrcholem obžerství byly ale placky na kamnech (trochu přičmoudlé, prý je to na krásu) s kleverou (nebo snad kleverou? Asi existují obě varianty ;-), s doma ušlehanou smetanou (v takovém předpotopním strojku, kdy více smetany skončilo na zdech než v nádobě) a s tvrdým tvarohem. Ale pozor, placky se jedly následujícím způsobem a ne jinak! Nejprve si člověk musel urvat placku a to nebylo jen tak, protože nás tam bylo vždy jako psů. Pak se placka napatlala kleverou, na to se kydla smetana, ale jen s lžící, která byla v nádobě se smetanou a ne se lžící od klevery, to by babi nadávala. Pak se placka obrátila náplní dolů a smočila se v kopečku s nastrouhaným tvarohem. Neptejte se mě, proč jsme si placky tvarohem neposypali. Prostě takové jsou vzpomínky. Takové placky už mi nikdo asi neudělá :-(. Moje plzeňská babi ještě uměla famózního králíka na česneku s br knedlíkem, obalovaná kuřecí křidélka (tak jak se obalují řízky), amolety (ty jí šly od ruky i na plynu), vošouchy, jo a taky roštěnky - mňamka. Ještě musím zmínit perníčky a jiné sladkosti od Pondělíka. Pekárna se nachází v Dvorci u Nepomuka. Pondělika určitě znáte - třené linecké slepované džemem a máčené v čokoládě se najdou snad v každé domácnosti. Jelikož tam pracovala "teta" (chcete-li manželka babiččina bratra), měli jsme Pondělíkovy dobroty denno denně. A do dneška je mám rád. Vše se důkladně zapilo domácím jablečným moštem. To byly báječné časy...

Vzpomínky na jídla od babiček jsou dodnes živé. Ale nemohu si vzpomenout, co jsem měla ráda "doma". Tak to vezmu z druhého úhlu pohledu, tedy co mi jako malé nechutnalo. Vždy, když jsem zlobila, mamka uvařila dušenou mrkev s rozpeky. Snad ještě větší odpor mám ke koprovce, nesnáším její vůni, dodnes kopr nesnesu ani na lososu. Navíc koprovka je naprosto klasickou ze školních jídel. Koprovce do taktu hrálo vejce s modrým žloutkem a rozvařeným bramborem. Když už jsem u školních jídel, nesmím zapomenout na podobně odporné UHO a UBO (univerzálně bílá omáčka) vždy s kosmopolitními názvy, jako např. znojemská (s kyselou okurkou - jak to může někdo jíst?), vídeňská, bratislavská, moravská (jednou s hráškem, podruhé s mrkví, potřetí a to nejodporněji se zelenými fazolkami). Jojo, koprovka a dušená mrkev... Ještě dnes bych z nich hodila šavli. Mezi další nenáviděné pokrmy bych nominovala zapékané francouzské brambory, které mamka "vylepšila" cibulí a kmínem. Do dnešního dne mám z kmínu a cibule trauma. Které bylo umocněno odpornou rybičkovou pomazánkou (s pořádným množstvím cibule) a domácí tatarkou (to nebyla tatarka, to byla jedna velká nasekaná cibule). Jako další neoblíbené jídlo z dětství bych zmínila třeba ještě žemlovku. Asi proto, že by nebyl týden, kdy by nebyla na talíři. A řekněte, kdo by jedl zapečené rohlíky s starými jablky? Bez oříšků, rozinek, tvarohu a másla? A navíc jsem zemlbábu dostala k večeři před operací nosu v nemocnici :-(. Ale zanechám vzpomínek z dětství než mi tady usnete. Jdeme na současnost!

Dnes vnímám jídlo prizmatem svého přítele. No to je věta! Ale je to tak. Když nakupuji, přemýšlím, co by si dal nejraději, čím bych mu udělala největší radost. Vím, co má rád, co zase ne. Vím, že bramborová kaše se mu hodí jen ke karbanátkům, ale k řízkům ne. Znám ho lépe než on sám. A zde je možná zakopáno jádro pudla. Pravděpodobně trpím jistou formou nemoci, neboť nemůžu být spokojená, pokud nevím, že mám o něj na 120 procent postaráno. Proto dostává snídaně do postele, obědy do práce, teplé večeře a "něco malého sladkého" po večeři. Vlastně můj blog vznikl a existuje kvůli příteli. Pro sebe totiž nevařím, leckdy jsem líná si nakrájet zeleninu do salátu nebo ukuchtit si polévku. Až tak jsem líná! Výsledek mého vaření často vypadá takto: přítel baští "objednaný" pokrm a já si jdu do lednice pro cottage. Ale pozor, MNĚ TO NEVADÍ! Po vaření nemám na dané jídlo většinou chuť a navíc je mi často velmi hot, takže mě ochladí a zasytí jogurt či jemu příbuzné produkty. Musím uznat, že můj jídelní repertoár je velmi očesaný. Vím, jak všechno možné chutná nebo nechutná, ale povětšinou si jen uzobnu od přítele a dojím se... že by cottagem :-)?! Po tomto přiznání vypadá, že mým nejoblíbenějším jídlem je cottage :-D. A abych podpořila možné mínění, že jsem totální cvok, sepíšu seznam potravin, které nejčastěji jím anebo nejím. Přítel bude jistě rád, protože občas (často) má pocit, že jím jen jednu věc. Ale ne jen tak ledajakou, protože já jsem velmi vybíravá a jím třeba jen jednu příchuť z celé řady produktů etc. To bude dlouhý seznam...

CO JÍM A CO ZASE NE

1) na čele nejčastěji konzumovaných výrobků jsou jistě ty mléčné:
  • cottage - od značky Madeta buď čistě bílý, nebo "letní zeleninu", jiné ne (ananasový mi zrušili); od značky Meggle jen přírodní (zeleninový mi přestali :-(); jiné značky mi nesmí přes práh
  • jogurty - nemám ráda ochucené jogurty, tedy ty rádoby ovocné, ve kterých je jen cukr a nic víc, takže jím vlastně jen bílé - a to Jogolé od Zotta, Amálku, Jihočeský od Madety (ten můžu i v ochucené variantě, ale čoko-oříšek a malina)
  • kefíry - také většinou přísně bílé (mám ráda BIO od Olmy nebo od Naše Bio) anebo ještě vanilkový kefír od Meggle; jiným ovocným paskvilům dávám vale
  • mléko - jedině čerstvé a nejlépe plnotučné (opět od Amálky či BIO); v dětství jsme měli doma jen trvanlivé a je neskutečně sprosté, že může někdo ten mok nazvat vůbec mlékem
  • sýry - mám ráda čerstvé, měkké, polotvrdé i tvrdé sýry; z čerstvých sýrů jsou určitě různá žervé (tak neochucená), vynikající je čerstvý kozí sýr s medem, ve kterém není "koza" příliš cítit (na kozí sýry se stále učím); celkově mám radši jemnější a nepříliš výrazné sýry; fakt nemusím silné francouzské sýry nebo sýry s modrou plísní
  • to by z mléčných výrobků asi stačilo, ne? :-)
2) ovoce a zelenina
  • tady bude jednodušší napsat, co mi nechutná - jsem asi hodně divná, ale po chuti mi nejsou banány, a to už od malinka (konečně by si to mohl někdo zapamatovat a necpat mi je!), pak nemám ráda kiwi, litchi a borůvky (exot, no); jo a taky nesnáším, když je nějaké ovoce měkké, takže jablka musí být opravdu tvrdá (nejraději mám odrůdu Gala - to jen pro přesnost)
  • ze zeleniny nemusím celer a petržel, ale do polévky prostě patří; averze vůči cibuli je Vám již známa,, zato česnek bych cpala všude
3) pečivo
  • nejím bílé pečivo a to již od konce základní školy, naopak mám ráda tmavé celozrnné rohlíky se spoustou semínek a věřte mi, že sehnat dobré pečivo je fakt umění
4) maso
  • to bude rychlé - občas si dám nějakou rybku, raději bělomasou, ale klidně bych se bez ní obešla
5) zdroje špatných i dobrých tuků
  • máslo, máslo a zase máslo (to je ten špatný tuk, ale bez másla bych byla nešťastná)
  • miluju různé oříšky a rozličná semínka (nejvíce fandím makadamovým ořechům, kešu a piniovým oříškům) - téměř denně kupuji ořechové i ovocné směsi (peckové jsou ořechy s brusinkami nebo lískové oříšky obalené v karobu
6) těstoviny, obiloviny, rýže, luštěniny a jiné zaplácávače žaludku
  • mám ráda obiloviny (jako např. pohanku, jáhly, kroupy)
  • z luštěnin zase třeba červenkou čočku, sóju nebo cizrnu (skvělé z nich jsou pomazánky), ale hlavně nesnáším čočku nakyselo nebo zešedlou hrachovou kaši - doufám, že to se dnes nevaří ani ve školních jídelnách
  • rýži máme rádi s přítelem oba - ať jako hlavní chod, nebo přílohu; nejraději mám ale divokou indiánskou rýži
  • celkově nemusím přílohy, takže brambory, hranolky a už vůbec ne krokety u mne nenajdete
7) sladkosti
  • sladké mám ráda (a kdo nemá?) - to, že s nadšením peču víte, těžko ale říct, co mám sama nejraději
  • zbožňuji marmelády (ale to je opravdu mánie) - nejčastěji kupuji francouzské marmelády St. Dalfour (hrušková nebo nebo mangovo-ananasová Vás vynesou do nebeských výšin)
  • nesnáším průmyslově vyráběné sušenky plněné tukovými náplněmi s vlezlou příchutí vanilky, čokolády apod. (tatranky, miňonky, fidorky a jiná verbeš mi nesmí domů), zato mi není líto utratit nemálo peněz v čokoládovnách (báječná je třeba Leonidas), cukrárnách a kavárnách (Café Savoy mohu vřele doporučit)
  • čokoláda je kapitola sama pro sebe...
  • hodně ale opravdu hodně ujíždím na žvýkačkách
8) nápoje
  • pokud bych brala v úvahu kvantitu, na plné čáře by vyhrála neperlivá voda :-D
  • mám ráda ovocné čaje (i když to vlastně není čaj) s medem a citrónem; vynikající je třeba i vanilkový čaj s mlékem
  • ujíždím na sojovém mléce (od značky Provamel)
  • kávu si dám ráda, ale ještě raději sáhnu po meltě či špaldové kávě
  • z hloubi své duše nesnáším slazené přebublinkované nápoje typu coca-cola, fanta, mirinda, sprite a jak se to vše jmenuje
  • alkohol téměř nepiju, a když už, tak hodně dobrý sladký likér (podle babi "hubolep")
Určitě jsem na spousty věcí zapomněla, ale pro oficiální potvrzení tvrzení, že jsem cvok, to stačí. Ještě bych měla přiznat, že jsem cholerik a perfekcionista, a má vstupenka do Bohnic je jasná. Přesto je přítel se mnou více než 6 let a zatím neplánuje změnu, i když drobnou ano...
A kam dál?