Leden 2011

White chocolate chip cookies

31. ledna 2011 v 10:38 | coco-choc |  Sladké hříchy
"Včera neděle byla." Vstala jsem tradičně v 7:30 - jsem jak švýcarské hodinky. Přítel si ještě pospinkával, mrkla jsem do ledničky a usoudila, že tady se nedělní snídaně tedy opravdu nenajde. A co lepšího bych mohla hnedle po ránu provést než zamazat půlku kuchyně, že? Ještě teplé čokoládové sušenky s teplým kakaem. Úžasná nedělní snídaně! Vřele doporučuji.

Ingredience:
  • 100 g másla v pokojové teplotě
  • 100 g třtinového cukru
  • špetka vanilky (měla jsem po ruce namleté vanilkové lusky)
  • 2 lžíce holandského kakaa
  • 1 vejce
  • 150 g polohrubé mouky
  • 1 lžička prášku do pečiva 
  • špetka soli
  • 200 g bílé čokolády 
ingredience

Postup:
Troubu rozehřejte na 170 stupňů. V míse utřete cukr s máslem dohladka, vmíchejte vanilku (pokud chcete) a vejce. Následně do mísy prosejte mouku s práškem do pečiva, kakaem a špetkou soli (i když to zní bláznivě, sůl zdůrazní sladkou chuť v každém moučníku). Vypracujte hladké těsto. Na úplný závěr vmíchejte na kousky nalámanou čokoládu. Možná se Vám zdá, že 200 g čokolády hodně, ale nám to tak chutná. Čokolády není prostě nikdy dost :-D!. 
čokoláda
čokoláda
Do sušenek můžete přidat čokoládu, kterou máte rádi, ořechy, sušené ovoce (brusinky by byly fajnové). 

Na plech položte pečicí papír a naskládejte na něj 6 úhledných kopečků budoucích sušenek. Mezi jednotlivými kopečky nechte dostatek prostoru, protože se sušenky "roztečou". Sušenky pečte asi 12 minut. 

Po upečení jsou ještě ve středu měkké, takže je opatrně přendejte na mřížku a nechte vychladnout. S teplým kakaem jsou fenomenální :-).
zeshora
detail
Dobrou chuť!

Je to normální?

27. ledna 2011 v 8:00 | coco-choc |  Jen tak
Nevím, jak to říct, ale asi jsem magor! To myslím vážně. Poslední dobou se mi daří téměř psí kusy. O svém vykoupaném notebooku už jsem zde psala. Chudák nepřežil svou čajovou koupel s medem. Následně jsme ho s přítelem resuscitovali ať už na topení, nebo třeba fénem. Stále nic. Pomalu jsem začínala připravovat pohřeb. Nicméně jsem ho stále přemlouvala a prosila. Uznávám, že ne vždy podobrém :-D. Dokonce jsem se obrátila na opravnu počítačů, kde mi urychleně odepsali, že oprava by se měla pohybovat v cenové hladině 5000 Kč bez DPH! "Copa trkám?" Něco málo (vlastně trochu víc) přihodíte a máte zbrusu nový notebook. Ale abych Vás neunavovala, svou filosofickou meditací nad notebooky, zkrátím to. Přítel mi koupil notebook nový a já čaj od něj nechávám v bezpečné vzdálenosti.

Problém ale nebyl jen samotný notebook - mám namysli fyzický notebook. Starosti mi působil obsah, neboť práce několika posledních měsíců byla ztracena, pardon utopena. Takže jsem byla donucena strávit drahnou dobu neustálým zapínám utopeného notebooku jen, abych do něj mohla okamžitě vrazit flashku a stáhnout co nejvíce dat. O několik dní a novou zásobu sprostých slov později se mi povedlo snad všechna data převést do notebooku nového. Takže jsem zachránila i své fotografie. A to už se dostáváme k jádru pudla.

Jelikož jsem během listopadu a prosince nestíhala obohacovat svůj blog o nové recepty, neznamená to, že bych se v kuchyni nečinila a přítel umíral hlady. Pekla a vařila jsem velmi poctivě a všechny nové recepty, které se vydařily, jsem si zaznamenala na kousky papírků, zadní části účtenek a jim podobné cáry. Všechny papírky jsem si uschovala na místo, kde je "stoprocentně najdu, až je budu hledat"! A jak jste si mohli povšimnout, nic nového na blogu nepřibylo, a proč? Protože jsem magor!

Občas mě popadne uklízecí rapl a pak odklidím různě se povalující věci na nějaké místo, "kde je vždycky najdu". A jak jistě předvídáte, tyto uklizené předměty jsou tak dobře uklizené, že už je nikdy nenajdu (v lepším případě, když už je opravdu nepotřebuji). Mé papírky s recepty jsou tedy velmi, ale velmi dobře uklizené :-D. Momentálně mám fotografie svých výtvorů za poslední dva měsíce, ale nemám k nim recept. Jelikož si často receptury vymýšlím sama, těžko je dám znovu dohromady. Takže Vám mohu jen prozradit, že sem spáchala knedlo-vepřo-zelo-špeno (na mou duši), rýžový nákyp se švestkami anebo třeba perníkové muffiny s malinovým srdcem.

A to není vše. Možná víte, žes studuji český jazyk a literaturu a dějepis. Jasným předpokladem pro studium těchto oborů je asi paměť. Hlavně historie je plná čísel (časových údajů), jmen, bitev a termíny, které si musíte pamatovat. A já si vlastně nepamatuji, kolik mi je (23 nebo 24?!). Fakt. Ani si nemohu zapamatovat rok, ve kterém se momentálně nacházíme. Od roku 2000 se mi všechno slívá :-D. Nemůžete tedy po mne chtít, abych věděla, kam jsem uklidila své recepty...

Teď mne ale napadá, že jsem si je prozřetelně uklidila do krabice od parfému, kde mám všechny své recepty (musím se jít podívat). Bylo by to logické, že? Ale já jsem typická ženská - nelogická, iracionální a silně emocionální. Ale hlavně, že vím, jak asi vypadalo první setkání Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Napadlo Vás, že si tyto dvě "děti" si spolu ani moc nepokecaly? Jan uměl francouzsky, ale tímto jazykem nehovořila Eliška. Eliška naopak plynně mluvila německy, Jan se učil německému jazyku rok a půl. Nevím, jak Vy, ale po roce a půl studia cizího jazyka bych nebyla schopna vést duchaplnou konverzaci... To jsem se dostala úplně někam jinam. No jo, jsem fakt typická ženská - ukecaná. Vždy se dostanu úplně někam jinam, než kam jsem se chtěla dostat ;-).

A něž objevím své poctivě uklizené papírky s recepty, ukážu Vám alespoň fotografie perníkových muffinů s malinovým středem, abyste si nemysleli, že kecám :-D.
Přeju hezký čtvrtek a napište mi o svých "nadpřirozených" schopnostech, ať se necítím jako jediný magor na světě!

Tvarohové "tiramisu" s lesními plody

17. ledna 2011 v 0:13 | coco-choc |  Sladké hříchy
Poslušně se hlásím po delší době, která ale utekla jako voda. Advent, Vánoce i Nový rok jsou "tatam" a vlastně leden téměř také. Tentokrát jsem ani nestihla přispět svou troškou do mlýna ani vánočním cukrovím (a to jsem napekla 11 druhů), vánočkami (má premiéra), bramborovým salátem, ani jinými silvestrovskými dobrotami. Stydím se a doznávám se, že prostě nebyl čas. Navíc mne zradil počítač, kde samozřejmě byly veškeré mé dokumenty i fotografie :-(. Po měsíci přemlouvání (po dobrém i po zlém), proklínání, prošení se mi povedlo z něj vydendat snad vše, co jsem potřebovala. A nyní již brázdím klávesnice jinému notebooku. Samozřejmě práce a škola si vzaly také svou časovou daň. Ale už dost minulosti, jdeme do současnosti!

Nevím, jak pro Vás, ale pro mne bude rok 2011 rokem velkých změn. Snad dokončím školu, seženu práci trvalejšího charakteru a hlavně se ze mne stane paní (a to už velmi brzy :-). Už to by stačilo, ale uvidím, co mi osud ještě přichystá. Tak jako tak, je nutné, abychom byli na veškeré výkyvy a překážky tohoto roku připraveni. A k tomu nám naprosto bravurně poslouží něco malého (či raději velkého) sladkého.

Vy, kteří můj blog navštěvujete pravidelně, víte, že sladké pokrmy zde vysoce převažují nad ostatními jídly :-D. A pokud je to jen trochu možné, tak do sladkého moučníku vrazím tvaroh. A do tohoto receptu nepřijde jen jeden tvaroh, ale pro jistotu rovnou tři. Tvaroh je zdravý, je plný bílkovin (dokáže skvěle utišit hlad) a je dietní, což není po Vánocích k zahození. Nevím, jak Vás, ale mne chutě na sladké nepřešly ani po opulentních vánočních hodech, přesto je nutné se krotit, protože léto tu bude co nevidět (v neděli bylo 12 stupňů, takže v březnu se budeme pravděpodobně koupat). Nebudu už ale chodit kolem horké kaše a prozradím Vám svůj recept na tvarohové "tiramisu".

Název "tiramisu" jsem zvolila kvůli použitým cukrářským piškotům a kvůli vrstvení ingrediencí, takže mne prosím neukamenujte, až v seznamu ingrediencí nenajdete mascarpone, žloutky a jiné ingredience, které jsou pro klasické italské tiramisu nepostradatelné. Mé "tiramisu" je oproti italskému příbuznému o mnoho lehčí a výživnější, navíc jej mohou i děti či těhotné ženy (nepoužívám ani alkohol, ani syrová vejce). Navíc jsem monolit sladkých piškotů a tvarohu rozbila kávou a hlavně lesními plody, které svou kyselostí moučník skvěle probudí, a to i po barevné stránce :-).

Takže pokud Vás honí mlsná, která je doprovázena "línou", tak se nechte inspirovat tímto receptem :-).

Ingredience:
  • 150 g dlouhých (cukrářských) piškotů (mám vyzkoušené od značky Manner)
  • 750 g tvarohu ve vaničce (tučnost nechávám na Vás, ale přimlouvám se alespoň za polotučný)
  • cukr podle chuti
  • velmi silná káva (asi tak 70 - 100 ml)
  • 400 g lesních plodů - maliny, ostružiny, jahody apod. (v tuto roční dobu mražených) 
  • med na oslazení ovoce
  • vanilka (nemusí být)
  • kakao na posypání
ingredience

Postup:
Polovinu piškotů vyskládejte na dno nádoby (větší miska, keramický či skleněný pekáček; můžete si udělat i "jednoporcovky" do skleniček). Piškoty zalijte kávou. Nebojte se piškoty hodně namočit, ať tiramisu není suché. V další misce si rozmíchejte tvarohy s cukrem. Řiďte se svou chutí. Do kastrůlku nasypejte lesní plody, oslaďte je medem, můžete přidat i trochu vanilky a pozvolna přiveďte k varu. Na piškoty navršte polovinu tvarohu (by oko), uhlaďte a tvarohovu vrstvu opět překryjte zbylými piškoty.
tvaroh
piškoty
Piškotovou plochu překryjte povařeným ovocem. Nejprve naneste jen ovoce, protože vařením pustilo hodně šťávy, která by piškoty nepřiměřeně "zmáčela". Šťávu proto zredukujte na hustý sirup a až poté jím přelijte piškoty. 
ovoce
ovoce
Na ovoce přendejte zbylý tvaroh a opět ledabyle uhlaďte. Pokud chcete, můžete povrch posypat kakaem, strouhanou čokoládu či jej můžete ozdobit ovocem, pokud jste si nějaké prozřetelně nechali stranou. Nyní vložte tiramisu alespoň na chvíli do ledničky, ať se veškeré chutě mohou prolnout. Po uležení bude tiramisu i dostatečně kompaktní, takže budete moci vykrajovat úhledné dílky, ale my máme tuto sladkou neřest nejraději ve velké nádobě a s dvěma polévkovými lžícemi :-D. Ani fotografovat jsem tentokrát nestíhala...
zeshora

snědeno
snědeno
detail
Přeji dobrou chuť!
A kam dál?